Knihkupectví
Hodonín

Můžeme se nemoci, jakou je deprese, smát a žertovat o ní? Většina lidí by pravděpodobně odpověděla, že ne, jiní by zase tvrdili, že deprese přece není žádná opravdová nemoc. A pak je tu Tobi Katze, který přesně v duchu heslaa „smích je nejlepší medicína“ píše už delší dobu o své nemoci blog, pro který je typická dávka humoru a cynismu, aniž by však vážnou tematiku nějak zesměšňoval. Ve své knize ovšem nechává svoje čtenáře na vlastní kůži prožívat i chvíle plné neporozumění, emocionálního chladu, ztráty, letargie a podobně. Knihu prostupuje naděje, že na konci sebedelšího tunelu se nakonec objeví světlo. I když to trvá, stojí za to se nevzdat. Lidé, kteří sami bojují nebo někdy bojovali s depresí, se v řadě situací poznají, jejich rodinným příslušníkům a přátelům zase kniha pomůže pochopit, jak se ve skutečnosti cítí. Knihu ocení čtenáři psychologické literatury, rodinní příslušníci lidí s depresí, ti, kteří bojují nebo někdy bojovali s depresí, a užitečná bude i pro pomáhající profesionály. Tobi Katze (1981) píše povídky, eseje, básně a scénáře. Více než deset let vystupuje v rámci velmi populárních poetry slamů. Získal několik literárních ocenění. V roce 2014 začal psát na webových stránkách časopisu Stern blog o svém životě s depresí. Zítra je bohužel taky den je jeho druhá kniha.