Knihkupectví
Hodonín

Poprvé jsem Caina Westa uviděla v baru. Všimnul si, že koukám jeho směrem, a vyložil si to tak, že mám zájem. To byl samozřejmě nesmysl. Moc dobře jsem věděla, co je zač, a chystala jsem se mu to pěkně od plic povědět. Tenhle podrazák svedl moji nejlepší kámošku a zapomněl se přitom zmínit, že je ženatý. Zasloužil si každou jednu nadávku, kterou jsem mu plánovala věnovat. Když jsem se do něj pustila, nepřestával se usmívat. Vytáčelo mě to k smrti. Jenže pak se ukázalo, že k tomu má dobrý důvod. To já jsem byla mimo. Kluk, na kterého jsem právě vyjela, nebyl tím, kým jsem myslela. Spletla jsem si ho. Styděla jsem se tolik, že jsem raději zmizela bez omluvy. Nepočítala jsem, že ho ještě někdy potkám…¬ dokud jsem ráno nevešla do třídy. Dobré ráno, profesore Weste, jsem vaše nová asistentka…