Knihkupectví
Hodonín

Studie Řeč a zjevnost stručně načrtává pojetí řeči a rozumění v Heideggerově Bytí a času a poté se věnuje způsobu, jímž dnes raného Heideggera recipuje americký normativní pragmatismus (Dreyfus, Brandom, Crowell ad.). Problematické body této recepce umožňují exponovat na malé ploše obecnější rozdíl mezi filosofiemi jazyka (komunikace) a filosofií rozumění, jež řeč a řečovou povahu zkušenosti spojuje s temporalitou a situovaností lidského bytí. Tento rozdíl, který udržoval a udržuje velkou část moderní filosofické diskuse v mimoběžných drahách, chce Řeč a zjevnost zachytit na půdě prohloubeného pojmu rozumění. Vodítkem je při tom pokus upřesnit a nově využít všeobecně přijímanou, ale málo promýšlenou distinkci mezi jazykem a řečí. Pouze ve sféře řeči lze totiž vykázat, že mluvit o věci znamená nejen sdílet významy, nýbrž být ve světě s druhými a proti druhým.